Kdo jsme a čím se zabýváme
Thursday, 28 May 2009 06:58
| Author: Administrator
Hlavní náplní činnosti skupiny historického šermu Korouhevní páni Frýdlantští je praktické rekonstruování hmotné kultury evropské historie v období od první čtvrtiny 14 století do první poloviny století patnáctého. (Panování Elišky Rejčky a Zíkmunda Lucemburského). Naše skupina je skupinou přátel z Frýdlantu a blízkého okolí, kteří mají zájem o historii. Skupinu historického šermu máme jako volnočasovou aktivitu, nikoliv jako výdělečně činnou záležitost, která by nás živila. Historii však prezentujeme i veřejnosti a to ve formě vystoupení, která si pro veřejnost vymýšlíme a následně secvičujeme, nebo na historických akcích, kterých se účastníme – nejrůznější bitvy, turnaje a jiné akce. Divákům, kteří se na nás přijdou podívat, nabízíme zejména zpříjemnění volného času a snažíme se jim přiblížit dobu našich předků.
Naše skupina jezdí, jak již bylo výše naznačeno, na nejrůznější bitvy, vystoupení, turnaje či semináře, pořádaných zde v Čechách. Dále jezdíme na nejrůznější výlety a exkurze. Sami si pořádáme nejrůznější setkání a jednou ročně hostinu. Jednou týdně se také setkáváme na pravidelném tréninku.
Oděvy si většinou vyrábíme sami, bojové odění pak kupujeme u platnéřů a zbrojířů. V současné době se snažíme skupinu dostat do stavu koukatelného minima, co se kostýmů týče. Protože jsme skupinou mladou, fungující teprve krátce a protože jsme nezačínali pod vedením zkušenějších, musíme vše pracně shánět a zkoušet zhotovovat jako naše prvotiny. A tak se často stává, že to o čem jsme si z počátku mysleli, že je historicky správné je vlastně jeden velký omyl a tak tyto chyby pomalu odstraňujeme. Bohužel je toto velmi závislé na volném čase a financích a tak postupujeme pomaleji, než bychom chtěli. O to víc ale dílčí úspěchy potěší. Oděvy pak zhotovujeme z přírodních materiálů, které se ,,v dané době vyskytovaly na trzích Evropy". (Ty uvozovky proto, že není možné u kupovaných produktů z fabrik dosáhnout vzhledu a vlastností ruční práce - respektive bychom se za takové materiály nedoplatili.) Jedná se například o vlnu, len, nebo hedvábné látky či kůži. Velmi často pak oděvy zhotovujeme ručně, neboť tyto pak lépe sedí na postavě a i švy zdají se být kvalitnější než-li ty strojové.
V současné době se jednotliví členové skupiny snaží o několik menších projektů. Základním projektem, který stál u vzrodu skupiny, bylo uskupení čtyř nižších šlechticů a jejich družin, do kterých se členové skupiny stylizují.
Podle tohoto dostala naše skupina své jméno Korouhevní páni Frýdlantští. Jedná se o čtyři šlechtické rody, které měly své državy na Frýdlantsku v období od počátků 14. století až do 17. století a konkrétně to jsou rody Kalck Reuth, Schweinichen , Tschernhusen a Uechtritz. U všech vyjmenovaných rodů se jedná o nižští šlechtu, šlechtu nazývanou jako zemanskou, foujtskou nebo také rytířskou, která na frýdlantsku vlastnila majetek v rozsahu od pouhých několika stavení až po několik vesnic či tvrzí. Každý ze čtyř šlechticů v naší skupině pak pod sebou má několik družiníků a poddaných. Tito pro svého pána vykonávají vojenskou službu, nebo se starají o jeho hmotné statky, popřípadě jej u hostin a obdobných akcí obsluhují u stolu atd. Nutno podotknout, že dnes to tito lidé dělají z vlastní vůle a odměnou jsou jim pouze zážitky a legrace v blízkosti přátel. Peníze nežádají, protože vědí, že žádné nedostanou.
Druhým projektem pak je snaha o vytvoření komendy Řádu německých rytířů, celým názvem Dům německých rytířů u špitálu svaté Marie v Jeruzálémě v němčině Haus der Ritter des Hospitals Sankt Marien der Deutschen zu Jerusalem, nebo dále latinsky Ordo Domus Sancta Mariae Theutonicorum in Jerusalem. O tento projekt se snažíme v rámci projektu Hradeckého dvora královny Elišky Rejčky, který se zabývá obdobím první třetiny 14 století. U tohoto projektu ztvárňujeme vojenský stav řádu, kdy našim komturem je pan Jiří z Holohlav, jehož zásluhou tento projekt u nás ve skupině zakořenil. Tento má vedle sebe dalšího řádového rytíře a ostatní členové se stylizují do pozice řádových půlbratrů, označených v boji křížem ve tvaru T, známým jako kříž svatoantonínský nebo také tau kříž. Dále pak servanti, základní část pyramidy v hierarchii řádu a nakonec neřádoví ozbrojenci ve službách řádu. V tomto uskupení jezdíme zejména na akce zabývající se 14. stoletím.
Posledním, nejmladším projektem ve skupině pak je vojenská družina pod vedením jediného katolického šlechtice na obdoví první poloviny 15. století. Katolického šlechtice potom z důvodu, že většina lidí jezdí na akce této doby za husity, kteří však často nemají protivníků. Z tohoto důvodu jim hodláme protivníky vytvořit. On se nám totiž onen pohled na husity jako hodné a katolíky jako špatné jeví trochu jinak, než je učiteli ve školách předkládám. Historii píší vítězové a podle toho dostávají jejich protivníci jména a vlastnosti. A právě i z tohoto důvodu jsme se rozhodli stylizovat se do katolických bojovníků. Jde zejména o zábavu, tak nač to řešit.
To by mohlo být ve zkratce asi tak vše. Víme, že jsme si nevzali zrovna malé sousto, které chceme skousnout, neboť to vše vyžaduje mnoho práce, času a finančních prostředků. Protože však máme svůj koníček opravdu rádi, doufáme, že se nám jednou naše sny podaří uskutečnit. Kdo by nechtěl být hrdiným rytířem, nebo vzručným řemeslníkem dob dávno minulých. (Přiznejme se že asi nikdo, ale na dnešní dobu jest to myšlenka velmi romantická.)
Naše skupina jezdí, jak již bylo výše naznačeno, na nejrůznější bitvy, vystoupení, turnaje či semináře, pořádaných zde v Čechách. Dále jezdíme na nejrůznější výlety a exkurze. Sami si pořádáme nejrůznější setkání a jednou ročně hostinu. Jednou týdně se také setkáváme na pravidelném tréninku.
Oděvy si většinou vyrábíme sami, bojové odění pak kupujeme u platnéřů a zbrojířů. V současné době se snažíme skupinu dostat do stavu koukatelného minima, co se kostýmů týče. Protože jsme skupinou mladou, fungující teprve krátce a protože jsme nezačínali pod vedením zkušenějších, musíme vše pracně shánět a zkoušet zhotovovat jako naše prvotiny. A tak se často stává, že to o čem jsme si z počátku mysleli, že je historicky správné je vlastně jeden velký omyl a tak tyto chyby pomalu odstraňujeme. Bohužel je toto velmi závislé na volném čase a financích a tak postupujeme pomaleji, než bychom chtěli. O to víc ale dílčí úspěchy potěší. Oděvy pak zhotovujeme z přírodních materiálů, které se ,,v dané době vyskytovaly na trzích Evropy". (Ty uvozovky proto, že není možné u kupovaných produktů z fabrik dosáhnout vzhledu a vlastností ruční práce - respektive bychom se za takové materiály nedoplatili.) Jedná se například o vlnu, len, nebo hedvábné látky či kůži. Velmi často pak oděvy zhotovujeme ručně, neboť tyto pak lépe sedí na postavě a i švy zdají se být kvalitnější než-li ty strojové.
V současné době se jednotliví členové skupiny snaží o několik menších projektů. Základním projektem, který stál u vzrodu skupiny, bylo uskupení čtyř nižších šlechticů a jejich družin, do kterých se členové skupiny stylizují.
Podle tohoto dostala naše skupina své jméno Korouhevní páni Frýdlantští. Jedná se o čtyři šlechtické rody, které měly své državy na Frýdlantsku v období od počátků 14. století až do 17. století a konkrétně to jsou rody Kalck Reuth, Schweinichen , Tschernhusen a Uechtritz. U všech vyjmenovaných rodů se jedná o nižští šlechtu, šlechtu nazývanou jako zemanskou, foujtskou nebo také rytířskou, která na frýdlantsku vlastnila majetek v rozsahu od pouhých několika stavení až po několik vesnic či tvrzí. Každý ze čtyř šlechticů v naší skupině pak pod sebou má několik družiníků a poddaných. Tito pro svého pána vykonávají vojenskou službu, nebo se starají o jeho hmotné statky, popřípadě jej u hostin a obdobných akcí obsluhují u stolu atd. Nutno podotknout, že dnes to tito lidé dělají z vlastní vůle a odměnou jsou jim pouze zážitky a legrace v blízkosti přátel. Peníze nežádají, protože vědí, že žádné nedostanou.
Druhým projektem pak je snaha o vytvoření komendy Řádu německých rytířů, celým názvem Dům německých rytířů u špitálu svaté Marie v Jeruzálémě v němčině Haus der Ritter des Hospitals Sankt Marien der Deutschen zu Jerusalem, nebo dále latinsky Ordo Domus Sancta Mariae Theutonicorum in Jerusalem. O tento projekt se snažíme v rámci projektu Hradeckého dvora královny Elišky Rejčky, který se zabývá obdobím první třetiny 14 století. U tohoto projektu ztvárňujeme vojenský stav řádu, kdy našim komturem je pan Jiří z Holohlav, jehož zásluhou tento projekt u nás ve skupině zakořenil. Tento má vedle sebe dalšího řádového rytíře a ostatní členové se stylizují do pozice řádových půlbratrů, označených v boji křížem ve tvaru T, známým jako kříž svatoantonínský nebo také tau kříž. Dále pak servanti, základní část pyramidy v hierarchii řádu a nakonec neřádoví ozbrojenci ve službách řádu. V tomto uskupení jezdíme zejména na akce zabývající se 14. stoletím.
Posledním, nejmladším projektem ve skupině pak je vojenská družina pod vedením jediného katolického šlechtice na obdoví první poloviny 15. století. Katolického šlechtice potom z důvodu, že většina lidí jezdí na akce této doby za husity, kteří však často nemají protivníků. Z tohoto důvodu jim hodláme protivníky vytvořit. On se nám totiž onen pohled na husity jako hodné a katolíky jako špatné jeví trochu jinak, než je učiteli ve školách předkládám. Historii píší vítězové a podle toho dostávají jejich protivníci jména a vlastnosti. A právě i z tohoto důvodu jsme se rozhodli stylizovat se do katolických bojovníků. Jde zejména o zábavu, tak nač to řešit.
To by mohlo být ve zkratce asi tak vše. Víme, že jsme si nevzali zrovna malé sousto, které chceme skousnout, neboť to vše vyžaduje mnoho práce, času a finančních prostředků. Protože však máme svůj koníček opravdu rádi, doufáme, že se nám jednou naše sny podaří uskutečnit. Kdo by nechtěl být hrdiným rytířem, nebo vzručným řemeslníkem dob dávno minulých. (Přiznejme se že asi nikdo, ale na dnešní dobu jest to myšlenka velmi romantická.)
Last Updated ( Saturday, 23 January 2010 11:44 )